Z právničky členkou vedení nové střední školy. Proč se u nás studenti nebudou drtit učivo nazpaměť a co je naučíme místo toho?
Měla jasně nalinkovanou kariéru v právu, ale táhlo ji to jinam. Pavlína, členka vedení naší nové Střední ScioŠkoly Bosonohy, vyměnila paragrafy za inovativní školství. Proč je podle ní bezpečné prostředí a možnost chybovat tím nejlepším prostorem pro rozvoj? A pro koho bude naše nová střední splněným snem, a kdo by se nám měl raději obloukem vyhnout? Přečti si rozhovor o tom, jak se buduje škola, která dává studentům svobodu i zodpovědnost.
Střední ScioŠkolu v Bosonohách budujeme od nuly a ty jsi u toho jako člen vedení hned od začátku. Jaká vlastně byla tvoje cesta až sem?
Mám sice vystudovaný obor Právo a právní věda v Brně, ale vždycky mě to táhlo spíš do vzdělávání. Už na střední jsem doučovala, dělala táborovou vedoucí u nás i v USA a působila jako „activity leader“ na jazykových pobytech v Anglii. Později jsem pracovala jako lektorka angličtiny a snažila se školství a právo propojovat alespoň výukou právnické angličtiny. Po státnicích mi ale bylo jasné, že musím naplno zkusit učit, jinak bych si to celý život vyčítala. Začala jsem na brněnské ZŠ Horníkova v Líšni, přičichla k zážitkové pedagogice, jazykovému koučování a mediaci a definitivně pochopila, že už není cesty zpět. Když se pak objevila možnost stát přímo u zrodu nové střední ScioŠkoly v Bosonohách, věděla jsem, že je to obrovská výzva. A ty já mám ráda. Být u toho, když se tvoří kultura a DNA nové školy, to je příležitost, která se neopakuje víckrát za život.
Takhle to vypadá, když je učení radost. Žádná nudná výuka od tabule, ale partnerství, úsměv a bezpečné prostředí. Přesně tuhle atmosféru chce Pavlína přenést i do Bosonoh.
Naším cílem je dát studentům svobodu a učit je převzít zodpovědnost za to, kam směřují. Co to ale znamená pro tebe z pozice vedení? Jak těžké je dát dětem příležitost tvořit si svou vlastní školu?
Před pár lety se mě zakladatelka Nina English, Nina Hanáková, ptala, kdo je pro mě učitel. Tehdy jsem si uvědomila, že to není člověk, který jen předává informace. Průvodce inspiruje, motivuje a vytváří bezpečné prostředí
Pavlína a Dan, naše vedení v tandemu. U nás nestojí v čele jeden nedotknutelný ředitel, ale dva parťáci, kteří se navzájem doplňují. Znamená to víc úhlů pohledu, lepší rozhodování a ukázku toho, že dobrá spolupráce je základ všeho.
Z veřejného školství jsou studenti i rodiče často zvyklí na drilování nazpaměť a strach z chyb. My říkáme, že u nás je bezpečné udělat chybu, protože chybami se učíme
Nedávno jsem byla na svatbě, kde vedle mě seděl malý chlapeček s tatínkem. Ten tříletý kluk byl hrozně smutný, že se mu nepodařilo nakreslit obrázek tak, jak si představoval. Tatínek mu rychle odpověděl: „Abys mohl dobře kreslit, musíš napřed kreslit špatně.“ Pousmála jsem se, protože tím dokonale vystihl podstatu učení. Bez chyb se nedá posouvat. Chyba je kámoš a ten největší učitel.
A jak toho chceme dosáhnout v praxi? Úplně měníme koncept hodnocení. Pracujeme s popisnou zpětnou vazbou
Ve ScioŠkolách se nebiflujeme nazpaměť. Naším kompasem jsou takzvané ScioCíle – mapa konkrétních dovedností pro 21. století.
Neučíme podle osnov z minulosti, ale podle potřeb budoucnosti
Kdybych měla vybrat opravdu jen jednu jedinou věc, byla by to schopnost učit se, odnaučovat a znovu se učit. Jinými slovy: zdravé sebevědomí v tom, že zvládnu jakoukoliv změnu, která přijde. To, co našim studentům nikdo nevezme, je jejich přístup k sobě a ke světu. Chci, aby od nás odcházeli lidé, kteří když za deset let potkají profesi, která dnes ještě ani neexistuje, řeknou si: „Oukej, tohle sice ještě zatím neumím, ale proč se nenaučit něco nového. Vím, jak na to. Umím si vyhledat informace, umím se zeptat, nebojím se udělat chybu.“ S tím úzce souvisí i sebepoznání. Je důležité vědět, v čem jsem dobrý, kde jsou moje limity a jak komunikovat s ostatními. Pokud budou mít naši studenti tuhle vnitřní kotvu a zdravou odvahu zkoušet nové věci, věřím, že je život bude bavit a naplňovat.
V jedné budově, ale ne ve dvou oddělených světech. Od září budeme sdílet prostory se základkou (my nahoře, oni dole) a obě školy budou spolu úzce spolupracovat. Právě komunikace a společné projekty s mladšími dětmi dávají středoškolákům bezpečný prostor poznávat své limity, učit se chybami a budovat přesně to „zdravé sebevědomí“, o kterém Pavlína mluví.
Září 2026 se blíží a my hledáme zakládající generaci studentů
Začnu tím, pro koho by naše škola mohla být splněným snem. Je pro studenty, kteří nechtějí v lavici jen pasivně sedět a čekat, až jim někdo nalije vědomosti do hlavy. Je pro ty, kteří jsou zvídaví, chtějí o věcech přemýšlet v souvislostech, lákají je projekty a chtějí mít vliv na to, jak jejich učení vypadá. Pokud má student chuť objevovat svůj potenciál, rozvíjet se v tom, co ho baví, a nebojí se převzít za své vzdělávání zodpovědnost, bude u nás jako ryba ve vodě. Stejně tak je ideální pro rodiče, kteří vnímají své děti jako partnery a hledají pro ně bezpečné, respektující, ale zároveň inspirativní prostředí.
Na rovinu ale na dnech otevřených dveří říkáme, pro koho naše škola není. Pokud někdo hledá klidný přístav, kde si odsedí sedm hodin, odkýve výklad u tabule a doma se našprtá sešit na další test, u nás narazí. U nás se totiž neschováte v zadní lavici – vlastně v některých třídách ani klasické lavice nebudou! Svoboda, kterou studentům dáváme, jde ruku v ruce se zodpovědností. A naučit se nést zodpovědnost za svá rozhodnutí a svůj čas, to je někdy mnohem větší dřina než se naučit nazpaměť básničku. Kdo na sobě tímto způsobem pracovat nechce, tomu by u nás dobře nebylo.
Společný prostor není obyčejná chodba, ale obývák a studovna v jednom. Místo pevných lavic tu najdeš bezpečné prostředí
Láká tě škola, kde se nemusíš bát udělat chybu a kde si tvoříš vlastní cestu? Přidej se k naší zakládající generaci!
Naše zbrusu nová Střední ScioŠkola Bosonohy otevírá své brány v září 2026 a právě nyní probíhá přijímání nových žáků do druhého ročníku.